ZABALENO V USÁRNĚ č.19 (Trapsavec)

SKORO ČTYŘI DNY A TŘI NOCI NA 39. TRAPSAVCI 23 - 26. května

ČTVRTEK                                                                                                                                                        Letošní Trapsavec byl hodně napínavý a to hlavně kvůli počasí.. Už od pondělí jsme sledovali předpověď počasí ale stejně se nedalo určit jak vlastně bude nakonec o víkendu.. Proto nás velmi překvapil čtvrteční příjezd se Šlápim a Tonym na tábořiště, kde svítilo sluníčko, parádní západ slunce a jasná noční obloha - bohužel mrazivá, která nás rychle přivedla do reality a já jí proklepal v letním spacaku....

PÁTEK                                                                                                                                                                                                                                                                                               V pátek ráno jsme než jsme se stačili vychumlat ze spacaku, byl tu už Hafran s plzeňskou úderkou, kteří přijeli na Trapsavce s něčím píchnout.

. (Vedoucí, Vokoun a Akela) a za chvíli přifrčel se svým pracovním fárem Čepek.. Prácička mohla začít... Nikdo se nijak zvlášt neflakal (ani archivář a intelektual Vokoun, zvyklý na svou sekretářku, která mu vaří kafe) a tak jsme zvládli posekat kus louky (Šlápi se do týto práce odpoledne velmi zamiloval), dál pokácet, rozštípat a odnosit dříví na oheň, postavit týpí, postavit hranici a spoustu dalších drobností... Hospoda je poutníkova odměna, jak někde napsal Akela a tak večerní návštěva hospody proto byla nezbytná a na vítání příchozích kamarádu naprosto ideální.. Ty co přišli od vlaku, ty se poznali tak, že byli mokrý ty co přijeli autem byli kupodivu suchý.. Naštěstí páteční přeháňka trvala jen chvíli.. Večerní pokec a Pedrovo hraní u Tonyho zlatokopeckýho jehlánku (byl to prototyp a jediný stojící Evropě a zrovna na Sázavě)bylo příjemný zakončení, začínajícího se víkendu...

SOBOTA                                                                                                                                                                                                                                                                                            V sobotu ráno nebo už dopoledne mi nakouklo do přístřechu cosi černovlasovyho, padesátikilovýho s bílým baretem a něco ružovýho, což byla Eva a její růžový dítě Bettyna, která se opravdu nikde nedala na tábořišti přehlídnout.... Sobota byla na pohodu, dospal jsem čtvrtek a pátek, na flek přicházeli další lidi.. Pár lihovarníku zůročilo svuj restaurační talent, a přesvědčili hospodskou aby otevřela hospodu na konci světa už v jednu..                                                                  Odpoledne se pak konalo československé Trapsavytí, za slováky hráli a zpívali Pedro s Plamienkou (ta měla užasný hlas) za čechy teda Moravu překvapivě Tapi se Salimem.. Křitli se sbírky autorů, co dorazili na Trapsavce a samozřejmně se otevřel trampský veletrh, kde jste si mohli koupit spoustu trampského čtiva.. Koho to nebavilo, prohlížel fotky poslaný do soutěže Trasa, hřál se u Tonyho ohníčku nebo vykecával s ostatními.. Samozřejmně nechyběl seminář a vysvětlování poroty proč a jak co bodovala a náhlá recitace Atabe básničky Cesty od Tapiny. Tapina s úžasem poslouchala svojí basničku v přednesu mladé nadějné autorky.                                                                                                                                                   Těsně před večerním ohněm, který se měl zapalovat v osm večer, nás Pajda osvěžil lehkym ale naštěstí krátkým deštíkem.. Pak už se zapáli ohen u kterýho se hlavně četlo a poslouchalo, občas zpívalo a probíhala tombola ve který jsem zase nic nevyhrál... Jelikož v tomto ročníku Trapsavce, se udělilo pár druhých a třetích míst, vítěze Zlatýho trapsavce jsme se dozvěděli těsně po pulnoci a bohužel na oheň nedorazil.. Pokud jsem někomu zapomněl pogratulovat,kdo uspěl s básničkou nebo povídkou, činím takto dodatečně: GRATULUJI.. A pak se už hrálo a zpívalo až do svítání, a občas na nás vykouknul z mraku měsíc, který byl zrovna v uplňku... o pul čtvrtý ráno jsem vyměknul a šel spát i já...

NEDĚLE                                                                                                                                                                                                                                                                                        Po pěti hodinách spánku, jsem se už probudil někdy kolem devátý ráno... Silný vítr a občasný kapky mne přesvědčily abych vstal a rychle sbalil věci, protože bylo jasný, že brzo začne pršet a bude to na dlouho... Na tábořišti byla už třetina lidí a téměř vše sbaleno, aspoň jsem pomohl se zbytkem týpiovek... Posbiral jsem pár podpisu do cancaku , rozloučil jsem se, urval na závěr všeho Andy tři kusy babovky(MNAMM) a za začínajícího deště zmizel s Fenikem a Mikym ku Praze

Oheň Trapsavce a vůbec celý víkend se povedl, aspon podle mne.. Líbil se mi asi víc něž lonský oheň, kde  mi přišlo daleko víc lidí.. Ted se mi zdalo, že těch lidí co přijelo, bylo tak akorát a víc mi to sedělo než loni. Asi to bylo tím počasím, kdy přijeli ty, co je Trapsavec opravdu zajima.. Po tábořišti se samozřejmně pohybovali mladé, některé až moc mladé nadějné autorky, ale jestli byla naplněna kvota mladých nadějných autorek (MNAU), to nevím, to vám spíš řekne Hafran nebo Tony...
 

VZKAZ PRO ATABE: NEZAPOMEŇ SI PŘÍŠTĚ VZÍT BUNDU NEBO SVETR.. SKAUTSKÁ KOŠILE TO NEZÁCHRANÍ !!!!!!

Ahoj na 40. Trapsavci

Carmen

Moje fotky z Trapsavce a další odkazy najdete tady: http://vandracky.rajce.idnes.cz/39._OHEN_TRAPSAVCE_NA_SAZAVE_23_-_26._kvetna_2013/

Výsledky Trapsavce, info o soutěži a vítězné práce, najdete tady : http://www.trapsavec.cz/

(Nahoře v mp3 uslyšíte jak hrali slovenští kamarádi u ohně v sobotu večerna Trapsavci. Video je u mne na rajčeti)

Tady je ochutnávka tří vítězných prací:

STRAŠIDLO Z ÚDOLÍ ŘÍČKY
Ve skalnatém údolí říčky se kdysi dívaly všeliké podivnosti. Povídalo se, že se tam za temných nocí   
zjevuje dobrý duch, strašidlo jakési. Tedy zjevuje –popravdě, nikdo ho nikdy nespatřil, ale historek
o něm kolovalo nepočítaně. A pokud by přeci někdo    jeho podobu někdy zahlédl, podivným kouzlem
se mu obraz v mysli rozplynul.
Míval v oblibě hlavnì trampy. Držel nad nimi ochrannou ruku, když za bezměsíčné noci
klopýtali za chabého svitu baterky přes skály na boudu, neomylně a bezpečně je přes zrádná místa       
vedl jako maják lodì na moři. Chránil je i před těmi,kdož by se je vydali do údolí pronásledovat.
Nejedna nehoda potkala nezvaného návštěvníka,trampovi však nikdy ublíženo nebylo, byt' ho duch
mnohdy vedl cestami tak podivnými, že když ráno spatřil své stopy ve sněhu, jen nechápavě kroutil
hlavou.
Skalní strašidlo si vùbec rádo na účet národa trampského ztropilo kdejaký vtípek a žertík pro
obveselení. Tak třeba – byt' by byl tramp ochoten přísahat, že v kanadách spořádaně došel až k boudě
a po zutí je uložil za hlavu, druhý den se houpaly vysoko v koruně stromu. Jindy na hřebíku visel místo
jeho klobouku s liščím ohonem děravý nočník, ač si ani nepamatoval, že by v boudě taková věc vùbec
kdy předtím byla. O zauzlovaných rukávech košil ši vìcech rozsypaných po okolí chaty snad ani
nemluvě.
Až jednoho dne nastala náhlá změna – jako by duch z údolí odešel. Ustaly žerty, ticho bylo po kraji
a trampy na pěšinách kroutících se po okrajích skal jímal děs a závratě. Dobrého strašidla nebylo více.
Hospoda nad údolím byla totiž zrušena.
3. místo v kategorii Próza do 23 let
Iva Kawi Kapounová

   .... A NAKONEC TRAPSAVECKÝ VEČERNÍ OHEŇ...