Jirka | ZABALENO V USÁRNĚ č. 33 (Brdy)

Až přejde divnejch písní čas co namalujem na obraz kde zakletí jsou ptáci hříšní tak jako hudba v nás                                                      (Wabi Ryvola - Čas divnejch písní)

ČAS PADAJÍCÍHO LISTÍ, ČAS DIVNEJCH PÍSNÍ  1 - 3. listopadu 2013

PÁTEK
Poslední noční čugálou jsme s Bodlákem frčeli na Brdy už ve čtvrtek poslední říjnový den, aby jsme na flek došli první listopadovou noc...

Počasí naštěstí bylo v pohodě.. Sice pod mrakem, ale zato nepršelo a nebyla žádná zima..... Pátek pro nás vlastně začal už cestou na Hardeg a celý ten den jsme vlastně absolvovali v poklusu..
V jednu v noci jsme nakonec přece jen dorazili na kemp, uvařili čaj, aby jsme ve dvě ráno zalehli pod jasnou oblohou..

Zatím co kolbeni kolbenili už od pátku od brzkého rána, my jsme vstávali po osmi hodinách někdy po desatý, dali rychlou snídani a začali makat.. Bodlák začal tahat dříví a já si vzal na starost špinavější práci a začal vybírat ohniště, který pomalu mělo náběh na typicky brdský ohniště..
Makali jsme téměř bez přestání až do setmění a hromada dřeva začala být už velmi patrná a tak jsme odhadovali, jestli to bude nakonec na zítřejší ohen stačit... Já musel ještě večer na sedmou dolů do Nesvačil, vyzvednout stále ostříhanou osmnáctiletou kamarádku Atabe, typicky oblečenou ve skautské košili...
O jeden vlak později pak dorazil kamarád Seveřan z východních Čech. Kdybych věděl, že dorazí, mohl Atabe dovést na flek on a já bych si ušetřil noční pochod z kopce do kopce a plašení srnek..
Seveřan šel spát jako poslední, jak mi pak sdělil, nakonec se mu podařilo usnout u ohně a pozdě v noci si šel lehnout do své houpací sítě... že spal kousek od mne, jsem zjistil až ráno, kdy bylo světlo.. Svuj přístřešek během soboty ještě vylepšil

      

SOBOTA
Sobota byla ve znamení opět pozdního vstávání a tentokrát měl den být spíš procházkový a odpočinkový, což jsme téměř dodrželi.. Zajímavý je, že v sobotu se na kemp až na výjimky trousily hlavně holky.. Zatím co my vstávali, ranní ptáčata Marta a zrzka Míša už se objevily pod kempem a typovaly, jestli voda ,kterou jsem nabíral, je opravdu pitná nebo se jen tak tváří..
Sobotní siestu jsme s Bodlákem narušili akorát přitáhnutím a rozřezáním jedné soušky.. Je dobrý, že pořád kolem tohohle kempu je dost dřeva, vlastně jsme nic nekáceli, jen tahali dříví a rozřezávali, což naší páteční práci urychlilo...
Když jsme vycházeli na okolní procházku, objevila se po obědě Helča a tak jsme ji nechali pod dozorem Bodláka a pomalu chvátali na Diagonálu, neboli Jezírko, které ostatní chtěli vidět..
Jezírko u kempu Diagonála je asi fakt nejhezčí na podzim v době padajícího listí... daly se fotit záběry listí plující na hladině.. Na tomhle kempu už byla parta pěti-šesti trempů, myslím že jsem je zahlídnul v pátečním vlaku a oslavovali tu jakýsi výročí... Zpátky jsme to vzali horem přes Stožec a dorazili na kemp hodinu před setměním.. Během tý doby dorazil Notář se svými dvěma ratolestmi a Saxanou, kterou jsem neznal..
Na asfaltce pod kempem jsem potkal Blanku a Janu, která statečně tlačila kočárek do kopce od vlaku z Nesvačil a to ji ještě doprovázel druhý potomek.. Obdivuhodná to žena.. nezbylo mi než se zachovat jako gentleman (česky se tomu říká blbec) a vynesl jsem kočárek (bez dítěte tedy) nahoru na tábořiště...
V listopadu už je tma bohužel v pět a tak jsme se nakonec sesedli u malýho ohniště.. nebylo nás tolik a nakonec to bylo lepší i kvůli silnému větru, který se prohnal přes pohoří Brdy.. I když foukalo docela dost silně, nakonec to bylo v pohodě a naštěstí nepadaly ani stromy ani větve.. Nato, že byl listopadový večer, nebyla ani nijak zvlášt zima... Během večera se pak Bodlák, Atabe a Blanka chopili nástrojů a hráli.. Saxana, ač bez kytary se snažila muzikanty různě organizovat a během chvíle se kvůli ní neustále přehazovaly kytary.. naštěstí ji toto dirigování za chvíli přešlo.. Asi zjistila že jsme těžce neorganizovaní čundráci.. Dokonce ji byla zamítnuta písnička Batalion, ač jsme velmi tolerantní tvorové..
Kdo měl pozdní příchod schválený byl Netopýr, který opravdu dorazil někdy po osmý večer a s Bodlákem pokračovali ve smršti ryvolovek, paběrek a jiných tuláckých písní...
Ve tři ráno jsme uznali, že máme už dost ohňohodin a šli spát do příjemné listopadové noci...

       

NEDĚLE
Nedělní rána bývají velmi ospalá.. A ani tohle nebylo vyjímkou.. Pár kapek deště mne nakonec probralo.. Vítr se do rána přece jen utišil, ale občas sem tam zahrozil... Dopoledne se už jen víc nebo míň snídalo a po poledni se pomalu začal kemp vylidnovat.. Část lidí zmizela na vlak, který jel ve dvě, část lidí šla kamsi přes Brdy..
Bodlák s Helčou se vydali směr hospoda v Hatích, potkali dokonce Marko Čermáka s rodinkou na El Toru...Já nakonec jako poslední dobaloval všechny věci, poklidil tábořiště a loudavým krokem jsem šel na brdskou lokálku do Nesvačil.. Podařilo se mi i nafotit pár fotek a docela pěkný mraky v zapadajícím slunci...

  

         

Nakonec tak nějak se víkend docela povedl.. Jen mne mrzelo, že nakonec nedorazil Chrys s Kompasem a někdo z Paběrek.. Andělín se nakonec asi zalekl drsnýho brdskýho počasí, aspon mi to z jeHO emailu vyznělo a  Luboš se svojí partou  nestihli  do soboty do večera na Empty kemp dojít..

Večer doma na mne čekala smska od jedný z holek co byla s námi na Brdech a která vlastně na takovým trampským víkendu byla poprvé, tak psala že se jí tam moc líbilo a že se těší až někam bude moci zase vyrazit.. A to jsme se seznamili osobně týden předtím ve Válci...

Tak zase někdy, někde v Čase padajícího listí..

Carmen

FOTKY NAJDETE TADY:  http://vandracky.rajce.idnes.cz/CAS_PADAJICIHO_LISTI%2C_CAS_DIVNEJCH_PISNI_1_-_3._listopadu_2013/

Text písně, podle které jsme vymysleli název akce: http://www.abczpevnik.cz/ryvola-wabi-a-miki/cas-divnejch-pisni/

                           A  JEDNA  BRDSKÁ  FOTKA  NAKONEC

                             Empty kemp neboli Hardeg kde jsme trávili  víkend