ZABALENO V USÁRNĚ č. 70 (Wabi Ryvola)

AHOJ WABI

Je opravdu těžké představit si, jak by vypadal svět, tramping a večery u ohňů bez ryvolovek... Žádné jiné trampské písničky nemají takový texty, melodii, kouzlo, poetiku a neuvěřitelnou výpověď...
Jedna z nejlepších věcí, která mě v životě potkala, bylo toulaní přírodou s usarnou na zádech, možnost aspoň někdy zažít na vlastní kůži to, o čem se v ryvolovkách zpívá.. V dnešní době je to málo, pro někoho vůbec nic...

                     MNĚ TO VŠAK BOHATĚ STAČÍ !

Carmen

        Články ze kterých jsou urývky najdete na:  http://www.boko.cz/wabi/

Stále znovu prohrabáváme složku tvejch písniček a z prachu zapomnění se snažíme oživit ty, které dávno odvál čas, ale pro nás jsou o to vzácnější. Nedovedu si představit vandr bez tvýho zpěvníku v uzdě a votřískaný kytary Áji, která už je všechny zná nazpaměť, ale pořád je hraje nejradši ze všech.Loučit se nebudu, není taky proč, vždyť seš na každým ohni s náma. Takže AHOJ na nádraží příští pátek.

Ahoj Wabi  (Puchejř 1/1999)
Viki

Vzpomínáš někdy na ten svůj život? Na všechny ty krásný chvilky a na ty parádní průšvihy, na vandry, zapadlý hospody a na všechny ty pěkný ženský? To by bylo na dlouhej čtivej román.

Jenže plno vzpomínek si člověk vezme s sebou, protože nejsou zveřejnitelné ani in memoriam. A některé jsou prostě neuvěřitelné. Wabi, viš, co se mi na Tobě vždycky moc líbilo? Jak jsi dovedl každýho, kdo Tě otravoval, poslat elegantně někam.

Ahoj Wabi! - předmluva ke zpěvníku Dlouhá cesta (Konvoj) 1995
Pavel Jelínek - Číča

PÍSEŇ O TRÁVĚ A NOCI

https://www.youtube.com/watch?v=vjeTWHEg0d8               

Jsou dva a mají velké štěstí. Nikdy nezůstanou sami. O to se už postarají stovky, tisíce kamarádků, kteří si zamilovali jejich písničky. Písničky přicházejí nevtíravě k táborovým ohňům, aby vás vzaly kolem ramen a daly pocítit neokázalé člověčenství, jež voní jako čerstvá smůla na zdravém smrku...

Bráchové ze země tří sluncí (Signál 43/21.10.1986)
Stanislav Motl

Jako bych ho slyšel. Co že tam děláme za voloviny. On měl vždycky takovou obyčejnou lidskou filozofii v malíčku. Dodnes pamatuji jak jednou po nějakém vystoupení divákům popřál, ať se jim ráno dobře vstává. Trouba by se mohl na místě urazit, ale když o té větičce chvíli pouvažujete, řekl vlastně ohromnou věc. Řekl mnohem víc, než hodně štěstí a takové ty otřepané frázičky

Byla to dlouhá cesta
Tony Linhart

HOBOES - JAK TO DOOPRAVDY BYLO

http://www.musicopen.cz/index.php/osobnosti/3667-hoboes-jak-to-doopravdy-bylo

Žil jako dravá řeka, která často pohltila vše, co se ji postavilo do cesty. Naplno miloval, naplno nenáviděl. Měl rád krásné ženy, pivo, rum a hlavně svět trampských ohňů.Okusil chuť slávy. Hejno vran, Island, Hobo, Tereza, Rychlé šípy ... Jeho písně zlidověly, ale popularita ho nezajímala. Kašlal na ni. A uměl to dát patřičně najevo. Nosil tvar drsňáka. V nitru však úzkostlivě skrýval pocity snadno zranitelného kluka.

Vždycky jsem mířil za obzor.Cesta k horizontu je cestou k něčemu. Vždycky tam za tou čárou musí zas něco být. Nevědět co je možné, ale vědět je krásné ... - napsal v roce 1990 Jiří Wabi Ryvola a mimoděk tak vyjádřil i svůj celoživotní neklid,jenž byl příčinou jeho vzestupů a pádů. Tento neklid mu ale zjevně vyhovoval. Wabi neuměl být jiný.
A hlavně - nechtěl být jiný.

Na koncertech bývá neukázněný; občas zapomene text své písně, trému, která ho po celý život při veřejných vystoupeních provází, se někdy snaží přehlušit arogantním a vyzývavým chováním. Má vzácný dar urazit i nejlepší kamarády. Mnozí lidé považují Wabiho za nevyléčitelného sobce, ještě víc lidí je však ochotno odpřísáhnout, že je Wabiho písně dokázaly dostat z depresí, ze životních traumat. Jednoho dne se Wabi dozví, že jistý kamarád utrpěl těžké popáleniny. V následujících hodinách, po celou noc, telefonicky svolává všechny možné trampy a žádá je o pomoc. Příští den se v pražské vinohradské nemocnici, v oddělení popálenin, objeví zástup trampů - v čele s Wabim. Jdou dát kamarádovi svou krev.

Causa: Jiří Wabi Ryvola (Reflex 19/1995)
Stanislav Motl

NAD PÍSNĚMI  WABIHO RYVOLY

                                                                        http://lalak.bigbloger.lidovky.cz/c/404225/Nad-pisnemi-Wabiho-Ryvoly.html

Wabi byl skutečným posledním hobo. A odmítal všechno, co příliš zavánělo spoutávajícími řetězy konvencí, a to i za cenu ztrát. Pokud vůbec připouštěl kompromisy, byly to oběti na oltáře jeho velkých i malých lásek. A o svých láskách, o prožitcích, které prošly jeho srdcem, i o názorech na věc vyprávěl slovy textů a řečí akordů. Právě v nich dával všanc niterný výprodej své toulavé nepokojné duše.

Jeho vlak odjel před šesti lety (Puchejř 2/2001)
Hana Hosnedlová

                                                                                                                                                                       Hoboes hráli, jako když člověk prochází známou ulicí, kterou by mohl procházet každý. Dokud to nezkusil a nenarazil na houšt akordů, bez nichž se ryvolovky sice dají hrát, ale nikdy to nezní jako od Hoboes.

( Petr Ritter - Brodyho Testament 2014)

Svým psaním se vyznává z lásky k tomu, co lze získat jen za cenu vydání svých sil... obdivuje krajinu, oheň, toulání... To vše mu přináší nečekaná setkání: s lidmi, s místy, s kdoví odkud vnuknutými myšlenkami, s hlasy znějícími v uších... a právě v podzimním větru, v tichu či v praskání hřejivého ohně, ke kterému člověk vztahuje své ruce a zaslechne to, co ti, kteří jsou uvyklí pohodlnosti, nikdy neuslyší a tedy neprožijí.

Několik slov o Wabiho tvorbě (doslov Létu v šedejch kopcích 1989)
Vokoun

Pokud jde o hudbu, jsou Wabiho písně melodické, dobře zapamatovatelné, s výraznými refrény. Texty nejsou literárně tak kultivované jako Kidovy nebo Mikiho. Mívají však přitažlivý slogan i svůdnou, zasněnou atmosféru osamělých toulek vlastním nitrem, přírodou i světem, čemuž napomáhá hovorový, charakteristický trampský jazyk a slovník

Trampský ahasver - (Dokud se zpívá 1991)
Jan Plachetka

TA ZVLÁŠTNÍ HOLKA Z KRUMLOVA

http://www.trampsky-magazin.cz/blog/ta-zvlastni-holka-z-krumlova-wabi-ryvola-410.html

Pamětníci asi potvrdí můj pocit, že v šedesátých letech Ryvolovy písničky a vůbec poetika skupiny Hoboes musely působit jako vzpoura proti hudebnímu odkazu předválečného trampingu. Neboli jak to napsal hudební kritik Jiří Černý: bratři Wabi a Miki Ryvolové vyvedli českou trampskou písničku z kaňonů, peřejí a askalonových akordů a ukázali její životnější, mladší, leckdy i swingovou tvář. Nechtěli jsem udělat moderní trampskou písničku za každou cenu, byla to jenom přirozená potřeba, protože dosavadní písničky nám prostě nestačily - odmítal svůj vlastní pomník Wabi Ryvola, přitom ale nemohl nevědět, že se pro folkové a trampské publikum stal už za svého života legendou.

Ale nejsou to jenom vzpomínky kamarádů, povídky, stovky písniček, z nichž mnohé jsou evergreeny u táboráků a nikdo se už neptá, kdo je vlastně napsal. To, co po Wabi Ryvolovi zůstává je především pocit, který se vrací znovu s každým jarem, nálada, o které se nedá mluvit ani psát, je to zvláštní toulavý stav duše, kdy člověk usíná pod širákem, z dálky slyší hvízdání vlaku a pod hlavou mu voní tráva - jenže takhle řečeno je v tom víc patosu než pravdy. Wabi Ryvola by to uměl napsat nebo zazpívat mnohem líp.

Výročí v ČRo 2 Praha - Jiří Wabi Ryvola
Robert Tamchyna

Možná jednou přijde doba, kdy rozezpívané sny Wabiho a Mikiho budou zaznívat u táboráků, aniž by se ta v pořadí už několikátá generace, která se je naučí od svých starších kamarádů, vůbec rozpomněla na jména autorů. Stalo se to spoustě krásných písniček.A snad v ještě vzdálenější budoucnosti na ně už ve zkresleném a torzovitém tvaru s úžasem narazí věhlasní folkloristé při terénním interview se šišlající babičkou. Myslím, že Wabimu a Mikimu to nebude líto.
Mezi klasiky nechtěli.

Vyslanci Země Tří Sluncí (Melodie 6/1982)
František Horáček

ZEMĚ TÁHNOUCÍCH OBLAK

https://www.youtube.com/watch?v=ylwPRQkQPn8

A jak ho měli rádi neznámí kluci a děvčata, to jsem na stejné Portě vídával v noci, kdy Wabi sedával v redakci Portýra a zpíval jim třeba do rána, v plné formě. Seděl, téměř se neusmál, skoro nepromluvil. Prostě splynul se svými písničkami a s lidmi okolo.

Pro to všechno měl Wabi Ryvola stovky kamarádů a jen málo nepřátel. Vážného vlastně jediného, sebe sama. Se svým tělem někdy nakládal zle a ať už byli démoni, které ze sebe vyháněl, jacíkoli, prohrával s nimi často. I když nakonec zemřel na téměř banální zápal plic. My, co jsme Wabiho znali, už jen můžeme zpytovat svědomí: kdo mu lpěním na rozumné životosprávě pomohl z krizí, kdo mu rádoby chlapskou štamprlí pomohl dolů.
Budoucnost je k nám však milosrdná: Wabiho melodie a slova budou znít všem stejně. Tak jako minulých čtyřicet roků

Zbytky uhynulých lásek na březích duše (Folk & Country 7-8/1999)
Jiří Černý

No a po koncertě za nami prišel jakysi podivný pán a zeptal se nás: tak pánové jak dlouho si tu nezahrajete, co tak půl roku?? a Wabi mu odpověděl: TO NEVADÍ, ASPOŇ BUDEME MOCI JEZDIT NA VANDRY..

Miki Ryvola (Žebětínské Trampobraní - leden 2014)

NAKONEC...
A zakončit konstatováním, že všechno vydávání je vlastně svým způsobem nepodstatné. Stačí přijít večer k ohni a zažebronit: Zahrajte něco od Wabiho Ryvoly. A pak sedět, přizvukovat a vzpomínat

Písničkář bez důchodu (Folk & Country 4/2000)
Jiří M. Brabec

RYVOLOVSKÉ KONCERTY:

12.6.

Zdroj: http://jirka.pise.cz/77-zabalen12.6. 18:00 Nezmaři a Miki Ryvola
SKALNÁ u Chebu
Kde: hrad Skalná

   A JEŠTĚ VTIP OD KAVČETE O WABIM