ZABALENO V USÁRNĚ č. 76 (Západní Čechy)

POTULOVÁNÍ V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH
              

               11 - 14.června 2015

Musel jsem si vzít ve čtvrtek dovolenou v práci, tak bylo nasnadě vzít si volno i v pátek, zamiřit do západních čech, stihnout páteční koncert, kde hraje Miki Ryvola a v sobotu se přesunout o 70 km blíž k Plzni, projít si jeden úsek Mže a najít jeden zašitej flek.
Věděl jsem že bude čtyři dny teplo ale spíš bylo vražedný horko vhodný na koupaní ale nevhodný na chození..

ČTVRTEK - PÁTEK

Do Skalný kde se konal páteční koncert se mi jevilo nejlíp vyrazit pěšky z Kraslic.

Nejjednodušší jak se dostat do Kraslic bylo autobusem do Sokolova a pak soukromým vláčkem do Kraslic. No a jelikož žlutej autobus zastavuje na Hradčansky, kde bydlim, volba byla jasná
Ačkoliv byl všední dopolední pracovní den, autobus byl narvanej, nakonec všichni vystupovali v Karlových Varech. Dál směrem na Cheb
nás jelo už opravdu pár.
V Sokolově trať směrem na Kraslice provozuje soukromá společnost a je to vidět dost dobře na železničních budovách v Kraslicích, kde začíná můj vandr.

.
Z Kraslic se jde jak jinak než do kopce, je už docela vedro. Konečně přecházím nejvyšší bod a konečně klesám do obce Kostelní, kde ještě před válkou žilo přes tři stovky obyvatel, dnes je jich tu tak deset... V nejlepším stavu je tu opravený kostel a hřbitov

                                      KOSTELNÍ

V sedm večer se konečně dostávám na místo kam jsem se chtěl podívat – Vysoký Kámen, kde je i vyhlídka na skále. Místo je to kouzelný a ted ve čtvrtek večer je tu klid bez lidí. Myslím že i pískomilové by toto místo vzali na milost.. O něco dál i nacházím i tábořiště a dá se tu přespat pod skalou. Stálo by to zato i tu zakempovat na víkend a prolézt okolí. Na podzim to tu musí být párada... Místo je tu sice odlehly ale vlak zas tak nejezdí daleko a navštěvníku to moc nebude. Od auta se sem musí přece jen šlapat několik kiláku. Je zataženo, ale pořád dost teplo. Západ slunce tedy neuvidim škoda..

Do setmění musím ujít pár kilometru, a hlavně najít potok nebo spíš potůček, kde zatabořím. Zítra mne čeká druhý horký den.

                                                                           VYSOKÝ  KÁMEN

Horko tedy opravdu je už od ranních hodin. V lese to ještě jde ale cesta do Lubu po horký silnici je opravdu tragédie.. Navíc v Lubech se mi podaří minout všechny hospody a ještě zabloudit. Nedá se tu pořádně zorientovat. Není tu jediná značka (jakákoliv) která by někam ukazovala směr (kamkoliv). Nakonec shodou okolností najdu koleje a nadráží a jde se dál v horku. Do Skalný potřebuji dojít do sedmi kdy začíná tzv. Skalenský folkfest, kde bude hrát Miki Ryvola s Nezmary a pár dalších... Naštěstí to stíhám tak akorát. Pateční vedro bylo děsivý a zvažoval jsem že kousek popojedu vlakem. Nakonec jsem to došel..
Skalná je opravdu pěkná obec a hrad Vikštejn, kde se koncert odehrává, vypada taky dobře. Ve Skalný se mimojiné narodil známý fotbalista Jan Nedvěd.
Koncert proběhnul v pohodě, hrálo se venku. Bylo tu opravdu dost místních lidí, zkrátka narváno. Nocležiště hledam za Skalnou asi kilák za přírodním koupalištěm, nebe vypadá všelijak, ale naštěstí širákohodiny neohrozily.

FOTKY Z VANDRU: vandracky.rajce.idnes.cz/TOULANI_ZAPADNIMI_CECHAMI_11_-_14._cervna_2015/

SOBOTA - NEDĚLE

Horký počasí, který rosničkáři předpovídali se opravdu plní, nebral jsem si ani bundu jen triko a svetr, který jsem nakonec nepotřeboval ani na spaní.
Dopolední koupaní v přírodním koupališti po dvou dnech ve vedru je fajn a velmi příjemný i když je tu voda studená...
Víkend chci strávit v okolí řeky Mže která je odtud asi 70 kilometru vlakem. Projít si aspoň jednou chatový udolí na který se vždy dívám z vlaku, dále najít jedno místo a obhlídnout jeden starej flek, kde jsem několik let nebyl a konečně se mrknout do tý hospody v Pavlovicích, která je nazvaná Bufet za řekou. Je toho dost.

        přírodní koupaliště                                         hrad VIKŠTEJN

Na přestupu v Chebu využívám víc jak hodinu čekaní na pozdní oběd. Nádražka tu vypada sympaticky, včetně jídla a sympatické sevírky.

Konečně v pět vystupuju Pavlovicích, pořád je dost horko. Bufet za řekou je
samozřejně potemnělá hospoda ze socialistických času a asi s velmi bohatou trampskou minulostí. Vyzdobu tvoří placky ale taky kontrabas. Je to zkrátka klasická čtyřka kde to má atmosferu a historii a kde by s vegetariáni a nekuřáci nejspíš rozplakali, pokud by tam vlezli.

                                                                             hospoda v Josefově udolí

Zbytek dne trávím prolejzáním chatovým udolím a překvapuje mne že za horkého počasí je víc jak polovina chat zavřená. Je až nepochopitelný jak mohli za socialismu vydávat povolení na výstavbu chat.. Děsivý. Spíš CHATOVÁ ZEMĚ. Do setmění se mi podaří i najít kemp Medvědici kterou spíše se štěstím najdu než nějakou intuicí. Ale stálo mne to hodně sil. Když pak vařim večeři a čaj chybí mi asi čtyři kroky k tomu zachránit oba ešusy před spadnutím. Ach joooooo... je čas na studenej landšmít.
V noci je pekelný vedro a s kombinací totálně spálenejch nohou od kopřiv se nedá pořádně spát. Budím se hodně brzo a vidim nahoře v lese vycházet slunce. Ptáci řvou, a mne se daří jakžtakž usnout a prospat aspoň dopoledne...

                                                                                  kemp  Medvědice

Ještě stíhám omrknout Žluták, kde je vše při starým, i pitná voda tu tak nějak kape. Než mizim na vlak, koupu se v Mži, co je velmi příjemný zážitek v nesnesitelným vedru. Překvapuje mne že voda je teplejší v řece než ve včerejším přírodním koupališti.
Na Ošelínské nádražíčko spíše dobíhám po kolejích. Už je několik let zrekonstruktovaný v rámci stavění koridoru, slyšíte tu rozhlas a na nástupiště míří i kamera. Nostalgie která tu byla ještě před jedenácti lety, je nenávratně pryč.

                        zmodernizované Ošelínské nádražíčko

V Plzni přestup na rychlík vypadá strašidelně ale daří se mi doběhnout k prvním vagonu v řadě, kde je relativně málo lidí a hlavně jsou ve vagonu otvírací okna...
Během cesty vykecávam s jakousi trochu pošahanou blonďatou sedmnáctkou, na který mne zaujalo její věk, postava, jednoduchý myšlení a to že studuje jezdectví a chov koní v Kladrubech.

Vypadá to nakonec víkendu ale ještě malý epilog v podobě klíštěte, který je na zádech přesně v místě, kam si člověk nedosáhne. Líčení jak jsem si klíště snažil vytočit otvíračem na dopisy, radši popisovat nebudu. Žádná samaritánka v dohledu ani online, tak nezbývalo než sednout na kolo a dojet k rodičum 4km a doufat že jsou doma..
Nazpátek domu do Dejvic jsem se vrátil po desatý večer, muj prodloužený víkend skončil...

Za večerním oknem už se rozhlíželo další pondělí v řadě....

Carmen

         A POSLEDNÍ FOTKA NAKONEC