ZABALENO V USÁRNĚ č. 83

KULTURNĚ FLÁKACÍ TÝDEN S USÁRNOU NA ZÁDECH  

        24 - 29. srpna 2015

Když se mi podařilo začátkem srpna sehnat lístek na divadelní představení Rychlý Šípy které se hráli v přírodním divadle v Rožnově pod Radhoštěm, hodilo se mi, abych to spojil s několika dalšími výstavami, které se konaly nejen v tomto kraji, tak, že jsem je mohl postupně navštívít během jednoho týdne.
Ještě minulý týden jsem si koupil za 990 kč 14 denní jízdenku ČD, která vás opravňovala jezdit vlakem během té doby kolik kilometru chcete, což se mi hodilo...
Musel jsem doufat hlavně, že celý týden bude teplo, protože couraní po městech to tak nějak vyžadovalo. Přechod Hostýnských vrchů jsem zamítnul, v tom vedru se mi opravdu jen chtělo flákat od města k městu.

 Carmen

PONDĚLÍ 24. srpna - Rožnov pod Radhoštěm

DIVADLO RYCHLÉ ŠÍPY

Divadelní představení Rychlé Šípy, hraje Slovácké divadlo z Uherského Hradiště už 15 let a je to jeho nejúspěšnější divadelní hra v historii této scény. A já jsem ho chtěl dlouho vidět, pokud možno na nějaké venkovní scéně. Na začátku prázdnin, se sice dvě představení konala venku u Uherského Hradiště. Ale obě dvě představení byly beznadějně během chvíle vyprodána.
Chtěl jsem se tam stavit cestou ze Slovenska,

Vyrážím ve čtvrt na dvě z Prahy. Do Rožnova je to vlakem 340 kiláku a já se modlím, at se nic nestane a já představení v pohodě stihnu. Během prázdnin se na hlavní trati Praha - Ostrava, pořád vlaky zpoždovaly...
Nakonec je vše v pohodě a po páty vystupuju v městečku pod Beskydami. Je zde znamý valašský muzem v přírodě, kde jsou puvodní beskydský chalupy.. Nakonec tam nejdu..
V osm konečně představení začíná, je opravdu plno ale vyprodáno, těžko říct, nějaký lidi by se sem jistě vešli..
Představení bylo parádní. Je vlastně složeno z jednotlivých komiksových příběhů Rychlých šípů, moderně zahráno, tak aby to bavilo děti i dospělí. Nechyběla trocha improvizace,ruznorodá muzika a běhání herců mezi diváky. Klobouk dolů před všemi kdo zde učinkovali. Musí si třeba pečlivě pamatovat, jak jdou jednotlivé scénky za sebou.

Představení je těžké popisovat, musí se to vidět, Podařilo se mi natočit i jedno video... Dlouhý potlesk po skončení hry byl opravdu zasloužený..
Podle mapy jsem zjistil že se dá přespat někde na druhý straně města na druhém břebu Bečvy vysoko nad městem., což nebyl dobrý nápad.
Vítr který foukal během představení se neuklidnil, ba naopak a tak spát v nejvyšším bodem nad městem v lese kde pořád něco padalo nebyo nic moc. Skoro jsem vubec nespal, pořád se budil , aspon že nepršelo.. Rano mi jede vlak už v deset..

FOTKY Z PŘEDSTAVENÍ:  vandracky.rajce.idnes.cz/DIVADLO_RYCHLE_SIPY_V_ROZNOVE_24._srpna_2015/

UTERÝ 25. srpna - Příbor

TRAMPING NA PŘÍBORSKU (výstava)

Uterý mělo být nejchladnějším dnem v týdnu. Což po věčných vedrech bylo docela fajn. Dokonce i pršelo, ale to už jsem seděl v deset ráno ve vlaku - směr Přerov. Do Přerova to je sice jen 44 km ale musite to ujet třemi vlaky.
Výstava byla otevřena jen v uterý a ve čtvrtek a to ještě do 16 hodin. proto mi záleželo na tom, abych se tam dostal na jednu hodinu, od kdy je výstava opět odpoledne otevřena.
Jelikož do tohoto malého muzea málokdo chodí, což je hlavně díky otvírací době, musí se zazvonit. Otevírá mi sympatická blondýnka (tak třicítka) asi je ráda, že jsem vůbec někdo dorazí. Velmi ji těší že mne výstava zajímavá. Strávil jsem tu přes dvě hodiny a pečlivě si vše prohlížím a fotím. Zajímavě udělaná výstava sice věnová Trampingu na Příborsku, ale to zas tak neni moc poznat, je tu všechno možný. Nejvíc se mi líbila asi metr velká černobílá fotka holky, co si krájící do kotlíku. Ta mi učarovala. Pečlivě se snažim ji přefotit a tak nějak se to daří, když ji sundám ze zdi.

Po více než dvou hodinách se s blondatou uřednicí srdečně loučím. Když vyjdu z muzea, je už příjemně teplo, ale naštěstí žádný vedro..
Ještě procházím město, který vypadá sympaticky. Všude se setkávate se jmenem Sigmunda Freuda, který se tu sice narodil ale to je tak všechno. Ve třech letech se rodiče odstěhovali do dnešního Rakouska, a on pak své rodné město navštívil pouze jednou.
Konečně si na náměstí dávam něco k jídlu a pití. Za celý den jsem nato nějak zapomněl. A tak první a zároven poslední pořádný jídlo si dávám kolem čtvrtý odpoledne....
Vlakem se musim vrátit zpátky do Valašského Meziříči, kde přesedam na autobus a pak na vlak a popojiždím k Holešovu, kde mne čeká výstava Z. Buriana.
Nakonec vystupuju o stanici dřív. Po kolejích z výhledem na západ slunce se ploužím k zastávce kde budu přespavát. Je tam les hned u kolejích, tak zítra to bude pohoda chytit vlak před polednem..
Ještě za světla si nacházím rovnej flek. Tentokrát je vše v klidu, obloha je jasná, je teplo a zítra zase bude zase vedro. Usínám se setměním, bylo načase...

FOTKY Z VÝSTAVY:  vandracky.rajce.idnes.cz/TRAMPSKA_VYSTAVA_V_PRIBORU_25._srpna_2015/

STŘEDA 26. srpna - Holešov

ZDENĚK BURIAN - Z PRVOHOR NA DIVOKÝ ZÁPAD

Po devatý mne budí zvuk motorový pily. Samozřejmně jediný dřevorubuec na míle daleko. Naštěstí se rychle unaví a do jedenácti ještě popsávám.. Narozdíl od včera je zase pekelný vedro.
V Holešově házim usárnu do uschovny a jdu do nádražky na pozdní snídani. Holešov narozdíl od Příboru není nic moc město. Zámek ve kterým se výstava koná, už má nejlepší za sebou a pusobí spíš jak stavba z 50 let.
Na výstavě je toho opravdu k vidění, některé exponáty jsou zde k vidění poprvé. Výstava je ve třech velkých místnostech, každá místnost je hlídaná a nesmí se zde samozřejmně (bohužel) fotit. Ale výstava je opravdu pěkná a zajímavá. Akorát mi ze chybí kresby třeba z foglarovek, který bych rád viděl. Kreslil opravdu kresby ze všech kontinentu, což dokazovala mapa světa, kde byly zapíchány špendlíky, k jednotlivým kresbami, aby návštěvníci viděli z kterého místa n zeměkouli jsou.
Nakonec si kupuju aspoň několik pohledu a mizim. Procházím ještě město, kde toho moc není. Na nadraží si dávám pro změnu pozdní oběd a vlakem tentokrát mířim k Pardubícím, přesněji do zastávky Bezpráví.. Je to asi 150 kiláku s přestupem v Ustí nad Orlicí. V Ustí omrkávám bývalou nádražní budovu, kterou se prý podařilo zachránit, ale je prázdná. ČD si postavili moderní malou halu i se zázezím na kraji města. Kdežto bývala železniční budova je uprostřed kolejí. Snad pro ní nějaký využití najdou..
V Bezpráví vystupuju už za tmy. Je to několikakilometrové opuštěné udolí mezi Brandýsem a Ustí nad Orlicí. Pěšky tu nikdo nechodí, všichni tu jezdí po cyklostezce, která se placatými východními čechami táhne bůhví kam. Jdu se aspon podívat k řece. Za řekou svítí jako opuštěný maják ve tmě bufáč pro projíždějící cyklisty a místní chataře. Je to příjemná kofolovo-buřtová tečka za středečním horkým dnem. Vedro je pořád a žízeň taky...
V noci zjištuju že zde opravdu jezdí hodně vlaku ačkoliv spím nahoře na stráni, stejně je dost slyšim. Nesnesitelný sou železniční závory který každou chvíli cinkají.. Ale co se dá dělat... Jednou za čas se to vydržet...

                        správně zašitej kiosek v osadě Bezpráví u cyklostezky 

ČTVRTEK 27. srpna - Pardubice

LETÍ ŠÍP ŠAVANOU (výstava)

Moc jsem toho nenaspal ale v lese v chládku se spalo příjemně.. Horko nebere konce a vlaků po hlavní trati jezdí spoustu. Než mi pojede vlak obhlžím udolí a řeku konečně za světla. Často na tuhle krajinu se dívam z vlaku, když tu jedu směrem na východ.
Stavim se ještě v bufáči na jednu orosenou kofolu a za chvíli mířim vláčkem do horkých Pardubic.
Nakonec batoh nedávám do uschovny,, stejně ji nemuzu najít a jedu autobusem nebo trojlebusem, směrem k centru, k zámku, kde je výstava Letí šíp Savanou....
Tahle výstava je věnovana trampingu na Pardubicku a Crhudimsku. Jsou zde sice dvě velké místnosti ale jen jedna z nich je celá plná. Ta první úvodní je spíš jakesi předsálí nebo tak něco.. Ačkoliv jsou exponáty různorodé, přeci jsou tu věci z osad z východních čech. Jsou tu i historické fotky kam se jezdilo tábořit ve východních čechách a taky pečlivý seznam všechmožných fungujících i nefungujících osad na Pardubicku a Chrudimsku. Taky mne zaujalo že zde byly vkusně použity dva tablety, na kterých se promítaly ruzné fotky osad, kreseb z cancáku. Pro člověka, který se chce seznámit s trampingem, je to dobře udělaná výstava, věnovaná tím čím se trampové zabývali (sport, kreslení, hudba, vodáctví atd.) Opravdu pěkně propracovaná výstava.
Ted už mi nezbývalo, než se v horkém odpoledni proplést historickým centrem, chytnout autobus na vlakáč, dát si zmrzlinu a opět opožděným Icečkem se vrátit po třech dnech na chvíli domů...

FOTKY Z VÝSTAVY:  vandracky.rajce.idnes.cz/LETI_SIP_SAVANOU_-_vystava_v_Pardubicich_27._srpna_2015/

PÁTEK 28. srpna a kus soboty - Mohelnice

PÁTEČNÍ MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK

14 dení jízdenka mi platila přesně do soboty 29.8. , tak jsem se jel ještě podívat na pateční Trampskou scénu, která se konala u menšího podia mimo areál festivalu Mohelnický Dostavník. Program Trampské scény byl lákavý: Brzdaři, Špunt, Alibaba, Lístek, Tempo di Vlak a dále filmová přehlídka vítězných filmů..
Asi pateční vedro jsem přivedlo spoustu lidí, i na malé Duhové scéně zde bylo až moc lidí a všude bezproštředně stany, auta a lidi na kempingových sedačkách.. Děsivý.. V 90 letech jsem zažíval mnohatisícové Dostavníky ale to byli to povětšinou folkáči a trampové. S růžovým batohem by tam tehdy nikoho nenapadlo jít. Loni mi to tak nepřišlo, ale asi to bylo tím, že bylo daloko horší počasí, tak třeba to bylo tím.. Spíš než folková událost mi to přišlo jako společenská událost pro lidi co mužou přijet autem a postavit si stan vedle auta a muziku spíš vnímají jakousi kulisu, za kterou si zaplatily.
Přesto večer se po hudební stránce vydařil. Lístek, Alibaba a Tempo di Vlak hráli naprosto parádně a tím že hrají každý trochu jinou muziku, to bylo dobrý srovnání. Zaujal mne i Špunt a Brzdaři ale Marod, to je spíš taková ta kapela na letní pionýrský tábory...
Podařilo se mi ještě zhlédnout asi třetinu amaterských filmů a pak jsem už beznadejně usínal vzadu v lesoparku. Noc předtím v Praze se nedalo spát kvůli děsivému vedru.

V sobotu jsem si chtěl ještě poslechnout na Duhovce dvě kapely, ale bylo tam tak plno, že jsme se šel pozdravit ze skauty co nepouštěli auta do lesoparku.. Blondata Anička která je tam s nimi mne při odchodu zdraví nashledanou a už posté mne zařazuje do T.O. Nashledanou..
V areálu v kempu potkávám pár známých a mimojiné Atabe, která se sem poměrně rychle přesunula z pátečních Brd. Ona tu chce být na sobotní večerní oheň. Při odchodu potkávám ještě Lístek, který si akorát nese vyřezavánou cenu od Krbiho - fakt moc pěkná. Mizím přes celou Mohelnici na nádraží. Vlak má opět zpoždění. Do Zábřehu dokonce přijíždí zpožděný rychlík dřív než zpožděný Icečko. Nasedám do poploprázdného rychlíku, kde se jsou všude otevřená okna a příjemně to fouká..
V Praze se ještě dívám na tabuli příjezdu ale vypadato, že nás nakonec zpožděný Icečko předjelo...

Kulturní týden plný zážitku, slunce a fotek ve fotáku skončil....

FOTKY Z MOHELNIČÁKU:  vandracky.rajce.idnes.cz/PATEK_NA_MOHELNICAKU_28._srpna_2015/