VÍKEND V SUPÍCH SKALÁCH 11 - 13. září 2015
Supí skály až tak moc člověku neřeknou, ale já jsem věděl, že jsou někde v Teplicko-Adršpašských skalách. Zpětně jsem zjistil, že jsem přímo v tom souboru skal byl. Ale projít se znalcema tento kraj je vždy lákavý a špatně se odmítá. Nakonec mne Gepardi přes Fenika přizvali na prolejzání skalami... Měsíc před námi tu byli na exkurzi slavní PEČBUŘTI...
PÁTEK
Fenik s Kapsou mne nabrali přímo před prací, sotva jsem si odpíchnul odchod. Jet tak brzo mělo smysl, pokud bychom na flek chtěli dorazit ještě za světla. Takže nakonec, když jsme se s přestávkou v Hradci Králové stavili u Gepardů, na Bišík jsme dorazili těsně před setměním. Nakonec to dopadlo přesně jak jsem předpokládal. Za světla jsme došli akorát tak do hospody, takže fakt bylo fuk v kolik dojedem.
V pátek večer v hospodě se nás sešlo deset, což mi přišlo na vandr až dost...
Noční cesta labyrintem skal na flek byla pro opravdý znalce. Sám bych měl problém s orientací ve dne a v noci bych to vzdal. Mohli jsme samozřejmě asi jít jednodušší cestou, ale tohle byla větší noční romantika...
Po hodině jsme konečně na fleku a tak si ve tmě mapujeme údolí a já jsem zvědav, až si ho budu moci prohlídnout za světla...
Naštěstí nemá o víkendu pršet, a tak se poskládáme po různých rovných místech. U ohně se řeší pozdní večeře, suší se propocený věci a před půlnocí se sáhne do kytar. Hodinu po půlnoci to vzdávám a jdu spát, letošní horký léto moc spánku nepřálo....
páteční večer na Bišíku
SOBOTA
Přece jenom trochu chladnějš bylo, obloha se v noci tvářila velmi zamračeně a tmavě, ale na déšť to nebylo. Když se vyhrabeme ze spacáků a posnídáme, po desátý míříme na prolejzání skal, a to doslova. Došli jsme na vedlejší flek, který je nedaleko, a tam chtěl Fenik zaujmout jakousi profesionální fotografickou pozici, ale bohužel pro něj se mu něco hnulo v koleni. Na prolejzání skal to nebylo, ale naštěstí na to, aby se flákal po kempu a v neděli došel k autu, to zvládnul..
Nás zbylý prováděli pěšinkou-nepěšinkou skalními průrvami, nechybělo podlejzání skal a přeskakování z kamenu na kámen. Zvládli jsme to v pohodě všichni, jen Kapsa občas utrousil, že radši měl jet do Břeclavi. Opakoval to několikrát, ale nikdy nám neprozradil, co by tam vlastně dělal. Navštívili jsme i několik kempů a srub, který se mi líbil obzvlášt. Jen by mne zajímalo, jak jsem dotáhli ty kamna, sotva jsme cestu zvládli bez báglů... Překvapilo mne, že tu začátkem září, rostly fakt velký a dobrý borůvky, tomu s emi ani nechtělo věřit.
FOTKY Z VÍKENDU:
vandracky.rajce.idnes.cz/VIKEND_V_SUPICH_SKALACH_11_-_13._zari_2015/
O náchodským výběžku se říká, že je to jeden z nejchladnějších koutů republiky a v Adršpašských skalách jsem zažil většinou tak hnusný počasí, že jsem nato dlouho vzpomínal. Tento víkend jsem zažil asi to nejlepší počasí v tomto kraji, co jsem kdy byl.. Přesto sucho udeřilo děsivě i tady. V místech, kde je ve skalách aspoň nějaká voda, tak opravdu nikde ani kapka..
Odpoledne jsme se rozdělili, větší část šla do hospody a pro zásoby vody, což se nám s Kapsou nechtělo a tak jsme se svým orientačním (ne)smyslem zamířili zpátky na flek, kde se povaloval Fenik.
S přicházejícím večerem postupně přicházeli i ostatní v různých intervalech a přinesli žádoucí vodu. Nutno říct, že na Bludičce, kde jsme spali, je tůňka, která byla ale beznadějně vyschlá...
Co mi asi víkend občas pokazilo, bylo občasné pípání mobilů, volání a sledování internetu. Zatímco já jsem při probuzení se díval ze spacáku do korun stromů, tak Blackie vedle sledoval ve spacáku mobil jestli mu někdo nepíše, nebo co je novýho na fejsbuku. TRAGEDIE TÝHLE DOBY... Taky nás občas vyváděl míry jeden z věčně štěkajících psů, ale to mi bylo spíš fuk.
Večer u ohně se velmi pěkně hrálo, a to písničky, který se ani nějak u ohně moc nehrajou... A taky jsem měl možnost po dvou měsících konečně vyfotit novým foťákem tulácký večerní ohňový fotky...
Tentokrát byla obloha a jasná plná hvězd. I když jsme byli docela vysoko v krajině, přece jen jsme byli sevřeni v údolí skalami... Čekal jsem, že bude chladno v noci, ale nakonec noc byla teplejší, než včera.
sobotní večerní oheň
NEDĚLE
No jo neděle. Vstávám až v deset a o to rychleji balím a snídám - spíš jím - v poklusu..
Scházíme z kempu daleko schůdnější cestou... Na cestě se rozdělujeme. Větší část míří na Martinské stěny a na novou rozhlednu ČÁP. Fenik jde se svojí nohou velmi pomalu, tak jdu s ním a ještě se k nám přidává Blackie. Po dvou dnech si vychutnávám klidnou nedělní cestu na Bišík. V chatový osadě konečně potkáváme studnu s pitnou vodou, která asi pramení přeci jen hloubějš ve skalách...
Na Bišíku konečně oběd. Pak ležíme venku s Fenikem na trávě, kde to příjemně hřeje a postupně se během dvou hodin trousí ostatní... Zastaví se za nám i pingl z hospody, když nahodíme řeč na Poláky, hned na ně začne nadávat, říká, že jim nevychází vstříc, ačkoliv umí polsky... A navíc škudlí každou korunu... Nedivím se... Co nás taky mrzelo ještě, že jsme nepotkali ve skalách žadnou limču ani kofolu jak v týhle reklamě: www.youtube.com/w/...
kemp Bludička, kde jsme o víkendu přespávali a tábořili
Kapsa je tentokrát z neděle nadšen, líbily se mu Martinské stěny a konečně měl svoje výhledy, který v sobotu postrádal. Byl se podívat na nový rozhledně, kterou jsem já nechal na příště... Nedělní kachna, kterou si Kapsa dal, tenhle vandr zakončila a my se po dálnici proplejtali na Černý Most.. Vlakohodiny tentokrát na nule..
A DÍKY GEPARDŮM ZA PROPLEJTÁNÍ SKALAMI
neděle na fleku BIŠÍK
Bylo nás deset a dva psi
DALŠÍ FOTKY Z VÍKENDU:
jawag.rajce.idnes.cz/Opet_ve_skalach_11.-13.9.2015/
A ještě něco:
www.michalkupsa.cz/blog/rozhledna-cap-v-adrspassko-teplickych-skalach-161.html
PÍSNIČKA DO SKAL
Písnička vyloženě věnovaná toulaní ve skalách, snad není, anebo jich je strášně málo. Mne se v archivu podařila najít jedna opravdu stylově skalní od brněnského FT Primu.
Kapelník Agi mi k této skladbě napsal: Historická nahrávka písničky skupiny F.T.Prim je z roku 1992. Nikdy na žádném oficiálním nosiči nevyšla, pouze na demo CD Skalní oltář. Písnička je věnována všem horolezcům a dobrodruhům, kteří někdy riskují život pro krásu přírody... Hudba, text : Aleš Bojanovský - Agi
FT PRIM - SKALNÍ OLTÁŘ ftprim.cz/...
A POSLEDNÍ FOTKA NAKONEC
