hvězdička: Krásný článek, Carmi...
Na Jíťu se pamatuji - viděla jsem ji prvně (a vlastně i naposledy..) na tom autíčkovém Kotli. Byla tichá, s plachým, ale milým úsměvem a držela se hodně stranou. Je mi líto, že teď musím psát, že jsem ji viděla a ne, že jsem ji znala...
Díky za materiál k přemýšlení.
A zároveň držím palečky, ať se Ti vrátí co nejdříve ta píseň tam uvnitř, v duši, která nutí člověka psát jen vesele. Stačí jen si přát mít ji zpátky, a bude tu, protože v našem světě přese všechno platí jedno pravidlo, které tak pěkně popsal Paulo Coleho:"Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."
Hodně štěstí, Carmi.