Flegmatik , tulák, vodnář, věčně unavený a ospalý
Článek PŘED 11 LETY DOBROVOLNĚ ODEŠLA JEDNA TULACKÁ HOLKA
Komentáře k článku: PŘED 11 LETY DOBROVOLNĚ ODEŠLA JEDNA TULACKÁ HOLKA
jirka: Budu rád, když na tento článek upozorníte všechny co Jitku Pulerovou znali, nebo ty co jezdili v ruhé polovině 90 let do Kokořínskách skal
Bdu rád za jakoukoliv vaší reakci neo komentář, předem dík..
cistatrempskarasa®vzpomina.cz: Jirko! Tvá vzpomínka na Jíťu je přinejmenším správná,avšak tvé nanicovaté kecy ohledně Sopťy, ti u mě vysloužily chrstnutí vřící vodydo ksichtu!!!
Zůstaň si u svého! Třeba tě tam místní snesou! Kdyby jsi znal, (a myslím tím ZNAL, nikoli jen NĚKDY VIDĚL) kamarády co s náma jezdily, tak by jsi nikdy něco takového nemohl vypustit z úst!
Jednou tě zas potkám, nejpíš tak jako loni, na Brdech, a to že si na mě patně nepamatuješ, to neřeš! Ona ti ta voděnka zjitří mysl....
Doufám, že mi promineš to, že jsem se zde představila svýn křestním jménem (nevěřím tomu že by jsi si ho zapamatoval! Ty, slovutný CARMEN, tremp ze všech trempů nejtrempovatější 
) ) a nikoli přezdívkou, tak jak se na kamarády sluší, avšak věřím tomu, že to pochopíš 
.
Carmi,ber to z té lepší stránky! Zatím máš o čem přemýšlet, no a až přijdeš na to která z těch "neschopnejch" jsem, tak třeba pochpíš, že jsem to já, "tvá" noční můra, ...můra všehooschpná... . Až pochopíš, tak budeš mít víc než dost času na psaní, to si piš ,-)
anonymous: Soptík byl podivín a ještě více se choval záhadně po smrti Sklíčka. Evidentně ani ty jsi neznala tak skvěle Soptíka, jak se tu snažíš namluvit. Kdyby ano, v životě by jsi nemohla napsat tenhle blábol...
dana: Hezký článek i když trochu záhadný. Někdy si asi člověk nedovede poradit se svým životem. A kamarádi se můžou snažit jak chtějí. Jen se divím, že nezvolila jiný způsob.Když měla ráda les, asi bych spíš chtěla v poslední chvíli být tam...
Nebuď smutný, pokud na ni vzpomínáš, tak je tu s tebou. A to že jsi udělal sborník...asi jsi byl opravdový kamarád a chceš si jí připomínat.
jirka -carmen: No Dano , nekdy je to fakt těžký.. V kontaktu jsme tehdy s Jitou byli, ale bydlela v jinym městě, tak jsme se už moc nevidali a posledni tydny jsme se nevidali...
Ted už o Jítě není co psát vše je vyřčené a proč dobrovolně odešla se asi už nikdy nedozvíme...
Diky že jsi si článek přečetla a přidala komentář...
iveta (vloženo mnou): Přikládám komentář od Ivety
nešel ji jsem vložit)
Hodně smutný příběh. Jitku jsem neznala, ale byla jistě hodně citlivý človíček. Připadá mi, že měla hodně odlišné myšlení a názory než ostatní. Proto se uzavírala do sebe a moc nemluvila, aby si ostatní neříkali, že je divná. Pokud to přátelé věděli jaká je, měli s ní mluvit o všem co dělá se zaujetím a trochu z ní tahat to co prožívá vnitřně. Jirkovi se svěřila a možná i některé kamarádce, ale ostatní pro ní měli jiný život, jiné názory. Co psala Drakulovi a co on ji? Mohl ji nějak ovlivnit? Já se domnívám, že když on byl poslední s kým si psala, byl to on kdo se podílel na jejím konci nebo aspoň z části. Je to jen moje dedukce. Možná pro lidičky, kteří mají svůj svět, nemůžou se sžít se vším co se děje kolem nich a neumí přijmout takové dění. Měli bychom si všichni všímat, jestli je někdo kolem nás, kdo je uzavřený, méně komunikativní. Snažit se těmto lidem pomoci více se rozpovídat o tom co je trápí nebo na co myslí a probrat to s nimi. Je to hodně náročné porozumět druhému, když má jiný názor, ale umět ho vyslechnout a nevysmívat se jeho názoru úplně pro začátek stačí. Přirovnala bych to k nevěřícímu v boha, který vyslechne věřícího, taky ho přeci nezavrhneme a nebudeme se mu vysmívat. V tom my dáte jistě všichni za pravdu
jana (vloženo mnou): KOMENTÁŘ JANY MUSILOVÉ Z FACEBOOKU:
Zajímavé a smutné čtení. jen mi v anketě chybí odpověď, jakou bych dala já - život je sice dar a má se užívat, ale to, jak s životem každý naloží, je jeho věc. to, že tím ublíží lidem kolem sebe, by mohlo zavánět sobectvím, ale jakmile se ocitne v bezvýchodné situaci, jdou moudra prostě stranou...
žid: No já nevím, myslím že opravdu bezvýchodné situace, kvůli kterým by si člověk musel sáhnout na život, neexistují. To jen člověk v dané chvíli žádné východisko nevidí. No a tady je právě důležité to, co píše Iveta - aby takový člověk měl kolem sebe někoho, kdo ho poslouchá a snaží se mu porozumět a kdo ho k tomu východisku dovede... Jíťa se svojí povahou takových lidí zřejmě moc neměla a ani těm, které měla, se asi neotevřela natolik, aby jí mohli pomoct. Jinak by tu ještě byla...
pavel jarčevský (přidano mnou): Komentář Pavla z Facebooku:
Znám jenom málo smutnějších událostí, než je ta, kterou popisuješ. Když odejde devatenáctiletá holka, co má před sebou celej život, která ještě může tolik rozdávat... co všechno mohla ještě v životě stihnout, jen kdyby dokázala překonat ten smutek, který ji donutil ke skoku!!!! "Stál voják na dešti a bylo to už k ránu, stál voják na dešti a hlídal zbrojní sklad..." (Nohavica)
stráša: Carmene, moc hezky napsaný. I když by bylo lepší, kdybys to psát nemusel. To je těžký. Někdy je nitro člověka nemocný a pomoct se mu dá jen těžko, protože taková "nemoc" není pro druhé viditelná.
jirka - carmen:
Ahoj Strášo, dekuji za komentář.. Už jsem plánoval přes rok napsat tento článek a teprve ted jsem se k němu dokopal.. Snad příště budu psát o něčem veselejším, nebo aspon ne tolik smutným..
Poznala jsi se na nejaky fotce???
alpín: Hodně zvláštní příběh.
Nikdo nikdy, ani ten nejbližší člověk, neví o tom druhém vše, natož co se mu honí hlavou. A slova, slova někdy hodně klamou - schválně (ale ne ve zlém úmyslu), aby toho druhého či ty druhé nezneklidňovala, neobtěžovala.
Kdo ví sám o sobě, jak má nastavenou hranici mezi chutí být a nechutí k opaku. A je to vůbec nějaká pevná stabilní "čára" - sem ještě ano, dál už ne? Nebo se to mění jak koryto potoka při bleskové povodni? Prostě to přijde - právě teď - zatímco před chvílí to byla ještě mělká voda s písčitým dnem uprostřed sluncem prozářených mechových břehů, najednou je to zničující živel.
Nevím ...
Piš víc, Carmene!
chillie /martina/: ahoj Carmene!
Dlouho jsme se neviděli, vlastně jsem se nikdy pořádně nepoznali. Jsi pro mě spojením s "trampským světem", po kterém jsem tak strašně a beznadějně toužila od té doby, co jsem začala ve vlacích potkávat lidi v "zeleném" a toužím dál přesto, že už nejsem v tom romantickém věku -násti let...
Mrazí mě z Tvého článku...znám dobře samotu a osamění, strašně bolí...Když je někdo "jiný" je to tak těžké. Neznala jsem Jíťu, nevím, proč odešla. Jak velká musí být bolest, když je člověk schopný toto udělat? Bohužel vím...
Ráda bych jela na vandr. Můžu se někdy přidat?
kawi: Velmi zajímavý, ale taky velmi smutný článek. Dost mě při něm zamrazilo, ať už kvůli tomu, že mi je také devatenáct, jako tentkrát jí, nebo, že i já jsem měla možná podobné pocity jako ona. Naštěstí se v mém případě našli kamarádi, kteří mi pomohli. Myslím, že to, co jsi napsal, mi bude v hlavě znít ještě dlouho...
hvězdička: Krásný článek, Carmi...
Na Jíťu se pamatuji - viděla jsem ji prvně (a vlastně i naposledy..) na tom autíčkovém Kotli. Byla tichá, s plachým, ale milým úsměvem a držela se hodně stranou. Je mi líto, že teď musím psát, že jsem ji viděla a ne, že jsem ji znala...
Díky za materiál k přemýšlení.
A zároveň držím palečky, ať se Ti vrátí co nejdříve ta píseň tam uvnitř, v duši, která nutí člověka psát jen vesele. Stačí jen si přát mít ji zpátky, a bude tu, protože v našem světě přese všechno platí jedno pravidlo, které tak pěkně popsal Paulo Coleho:"Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."
Hodně štěstí, Carmi.
cistatrempskarasa®vzpomina.cz: HOU! OPRAVA A OMLUVA!
VŠEM! A zejména kamarádům jež se již bránit nemůžou. Nikoli o "SOPŤOVI", nechť jemu tam nahoře krásně tak jako OČKOVI. Za tu dobu jsem si s ním "něco málo" napsala, ale že by byl OČKO alias DRACULA nádražák...? Ale co, to můžeme probrat někdy u ohínku. Ono chvíli potrvá, než se začne vařit voda na čaj... ,-)
Tak ahoj Carmi, a třeba si na mě vzpoměň až budete ohromovat kamarády tím jak jsi *** poslal domů, protože nezapálila oheň ani na třetí zápalku.
blabla: voda se už vaří na tebe ty blázne....Soptík byl nádražák a nepleť jabka s hruškama, viz. tvoje bláboly tady ve fóru!
cistatrempskarasa®vzpomina.cz: Hou, OMLOUVÁM SE! Nikoli o Soťovi, ale o Očkovi. Něcomálo jsem si s ním také napsala, ale už si nějak nevybyvuji, že by byl Očko alias Dracula "nádražák".
Třeba to probereme někde u ohníčku Ono chvilku potvá, než se nám začne vařit voda na čaj. A pokud to tví kumpáni nezkazí jejich oblíbenou historkou o tom jak JEDEN JISTÝ VÍCNEŽTREMP poslal *** domů, protože nedovedla rozdělat oheň třetí zápalkou, pak třeba zjistíš, že mě "trošku" znáš...
cistatrempskarasa®vzpomina.cz: Hou, OMLOUVÁM SE! Nikoli o Sopťovi, ale o Očkovi. Něcomálo jsem si s ním také napsala, ale už si nějak nevybyvuji, že by byl Očko alias Dracula "nádražák".
Třeba to probereme někde u ohníčku Ono chvilku potvá, než se nám začne vařit voda na čaj. A pokud to tví kumpáni nezkazí jejich oblíbenou historkou o tom jak JEDEN JISTÝ VÍCNEŽTREMP poslal *** domů, protože nedovedla rozdělat oheň třetí zápalkou, pak třeba zjistíš, že mě "trošku" znáš...
???: AT:cistatrempskarasa®vzpomina.cz:
zdá se že v tom máš trochu mišmaš, ale to se stává po těch letech
cistatrempskarasa®vzpomina.cz: Hou! Omlouvám se,a to zejména kamarádům,jež se již bránit nemůžou. CARMI, docela jsi mě rozhodil... Nejednalo se o Sopťu, který kousek od Kačabačy ukončil svůj život, nýbrž o Očka alias Draculu. Mimochodem, pokud se nepletu, očka našli za nějakých nejasných okolností pod Kačabačou... . Nevím,také jsem si s ním nějakou dobu psala, ale to že by byl nádražák jako Sopťa, to si nevybavuju.
Třaba si o tom jednou popovádáme někde u ohníčku. Tak trošku romantika..., slovutný Carmem (A nebo bych radě jiměla napsat Car Man??) a "malá" šedá myšička Anička, ohníček a voda na čaj... No prostě romantika ,-) ne??
Měl jsi zůstat tam u vás na brdech a ne se cpátna Roverky! Dost na tom, že jste naučlili "Péťu" chodit "do a po" písku...
paek: Ahoj, musím říct, že mne článek dojal. Dost jsem trampoval, i když to bylo dřív, než v době o které píšeš, jezdili jsem i na Kokořínsko. Je škoda každého člověka, který umře proto, že nenašel nikoho, kdo by mu pomohl, i když to vypadá, že ani nikoho nehledal. Vím, o čem mluvím (píšu) sám jsem si to prožil mezi 15 a 20 a moc nechybělo a skončil bych podobně. Nyní má známé mezi léčiteli, kteří umí lidem pomoci a sám se to učím také. Na světě je krásně tak pokud můžete, pomožte i lidem okolo vás vidět svět z těch lepších stránek. Mějte se hezky!
skautík: Ahoj,
neznám ani Tebe, ani Jíťu. Článek je krásný. Nehledím na fakta,protože ta stejně neznám, narozdíl od zbytku komnetujících (ale všechny komnetáře jsem taky nečetla). Zamýšlím se nad nadpisem: DOBROVOLNĚ odešla... kdo ví, jak moc dobrovolné to bylo, nebo je to jisté? Já bych jí to jen nedávala za vinu, což ten nadpis dává.
A vůbec, nechtěl jsi tím článkem říct víc, než upozornit na to, jaká škoda byla mladé, zvláštní duše? Některé věty v článku jsou zvláštní. Pokud jsi jimi chtěl opravdu něco říct, dávej na to pozor, lidi jsou ignorandi, nemusí to pochopit. Aby ti taky jednou nedávali neprávem něco za vinu...